|
|
Intimita jako téma pro děti předškolního věku
HLAVÁČKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce řeší problematiku intimity jako vhodného tématu pro děti předškolního věku v mateřských školách. Teoretická část poskytuje vhled do různých pojetí intimity a termínů s ní spojovaných, jichž bude dále využíváno pro potřeby části praktické. Zabývá se také fyzickým, a především psychickým vývojem dítěte v předškolním věku, a to zejména ve vztahu k intimitě. Dále se zaměřuje na tři známé teorie lidských potřeb, a to konkrétně podle Abrahama Maslowa, Zdeňka Matějčka a manželů Pessových. Tyto poté podrobuje komparaci a nachází v nich souvislosti s tématem intimity a tématy příbuznými, čímž dokazuje jejich vzájemnou provázanost a důležitost pro zdravý vývoj předškolního dítěte. Teoretická část také věnuje pozornost skutečnosti, zda téma intimity nachází v předškolním vzdělávání své právoplatné místo a jakým způsobem je zahrnuto do kurikula. Praktická část představuje plán, realizaci a evaluaci týdenního projektu, jenž si klade za cíl pomocí principů Filozofie pro děti citlivě nastínit téma intimity dětem předškolního věku. Stěžejním prvkem tohoto projektu je autorská dětská kniha, jež má sloužit jako vhodný didaktický materiál pedagogům mateřských škol v oblasti zmiňované problematiky.
|
|
|
Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí
Láníček, Jan ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Spirituální potřeby pacientů v nemocničním prostředí" se zabývá problematikou spirituálních potřeb pacientů a uspokojování těchto potřeb ve zdravotnických zařízeních lůžkového typu. Cílem práce bylo zjistit význam spirituálních potřeb pro pacienty a zmapovat potenciální překážky při jejich uspokojování. Teoretická část práce uvádí přehled teorií potřeb a popisuje specifika spirituálních potřeb. Dále představuje ucelený přehled péče o duchovní potřeby v nemocničním prostředí. Popisuje roli spirituálních potřeb v ošetřovatelském procesu - hodnocení spirituálních potřeb a spirituální anamnéza, ošetřovatelská diagnostika, ošetřovatelské intervence, role multidisciplinárního týmu a dotazníky využívané při vyhodnocování spirituálních potřeb. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl standardizovaný dotazník FACIT Sp 12 doplněný dotazníkem vlastní konstrukce, který byl distribuován pacientům FN Motol. Do vlastní studie bylo zahrnuto 62 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Byl prokázán pozitivní vztah mezi mírou uspokojení spirituálních potřeb a kvalitou života pacientů. Byl zjištěn pozitivní efekt příslušnosti k náboženskému vyznání a aktivní účasti na spirituálních praktikách....
|
|
|
Potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě
Helinská, Michaela ; Krejčí, Jiří (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o velmi citlivé problematice, jakou je oblast péče o terminálně nemocné a umírající děti. Zásadním tématem této práce jsou potřeby rodičů během péče o terminálně nemocné dítě. Hlavním záměrem práce je zmapovat potřeby rodičů, kteří pečují o své terminálně nemocné dítě a zjistit, jak se jejich potřeby v průběhu vývoje onemocnění, umírání a po úmrtí dítěte mění. Neméně důležitým cílem je zjistit, jakým způsobem na potřeby rodičů reagují služby poskytující dětskou paliativní péči a jak rodiče hodnotí úroveň poskytované péče. Diplomová práce je obsahově rozdělena na teoretickou a empirickou část. V úvodní kapitole teoretické části práce je pozornost věnována obecnému úvodu do oblasti umírání a smrti. Následující kapitoly se zabývají problematikou paliativní péče a specifiky dětské paliativní péče a uvádí, jakými způsoby je v České republice tato péče poskytována. Dalším důležitým tématem teoretické části práce je oblast lidských potřeb a jejich uspokojování. V závěru práce je také popsán dopad vážného onemocnění na dítě a na rodinu nemocného dítěte. Empirická část práce je věnována kvalitativnímu výzkumu, který byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči terminálně nemocných dětí. Na základě interpretace a analýzy rozhovorů je následně popsáno, jak rodiče...
|
|
|
Kvalita života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů
ZEJDOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá kvalitou života seniorů v pobytových službách v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů. Cílem této kvalifikační práce je hodnocení kvality života seniorů ve dvou vybraných domovech pro seniory v rámci protipandemických omezení sociálních kontaktů v ČR spolu s posouzením vlivu těchto opatření na celkový stav seniorů. K tomuto účelu slouží čtyři typologické příklady. V první kapitole je skrze vybrané vědní disciplíny pohlíženo na člověka jako na přirozeně sociální bytost, přičemž je poukázáno na důležitost sociálního kontaktu a sociálního vztahu v jeho životě. Ve druhé části jsou vytyčeny základní aspekty stárnutí, na základě kterých je zjištěno, že v životě seniora mohou znamenat vznik určitých potřeb a současně i zapříčiňovat jiné uspořádání hodnotového žebříčku. Jejich naplňování či nenaplňování má pak přímou souvislost s hodnocením kvality jejich života. V poslední části je charakterizováno onemocnění Covid-19. Následně je popsaná covidová situace v obou domovech pro seniory a nakonec jsou uvedeny samotné typologické příklady a jejich etické hodnocení.
|
|
|
Vliv pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnického záchranáře
VYBÍRALOVÁ, Adriana
V mé bakalářské práci se zabývám otázkami and tím, jaký vliv má pandemie Covid-19 na pracovní činnost zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. V teoretické části se zmiňuji o samotném onemocnění Covid-19. Dále jsou vymezeny pojmy v oblasti přednemocniční neodkladné péče, zdravotnického operačního střediska, zdravotnického záchranáře a specifika jejich práce během pandemie Covid-19. V práci jsou zahrnuté i pojmy v oblasti lidských potřeb. A jelikož měla pandemie Covid-19 vliv i na psychickou stránku zdravotnických záchranářů, je zmíněná také problematika týkající se syndromu vyhoření. Výzkumná část je vytvořena na základně kvalitativního výzkumu za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumným souborem jsou zdravotničtí záchranáři Kraje Vysočiny s délkou praxe nejméně 2 let. Prvním cílem této práce je zjistit, v jakých pracovních činnostech ovlivnila pandemie Covid-19 zdravotnické záchranáře při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Druhým cílem je zjistit, zda zdravotničtí záchranáři vnímají rozdíl v poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům před pandemií a v době pandemie Covid 19. Poslední cílem této práce je zjistit, v jakých oblastech lidských potřeb se zdravotničtí záchranáři cítí nenaplnění při poskytování přednemocniční neodkladné péče v době pandemie Covid-19. Výsledky bakalářské práce budou poskytnuty vedoucímu pracovníkovi Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina jako podnět k podpoře svých zaměstnanců nejen během pandemie Covid-19.
|
|
|
Psychosociální aspekty v radioterapii
ICHOVÁ, Barbora
Bakalářská práce na téma "Psychosociální aspekty v radioterapii" se zabývá psychosociálními hledisky u onkologických pacientů podstupujících radioterapii a u radiologických asistentů, kteří je léčbou provází. Předložená práce má dva cíle. Prvním bylo zmapovat psychosociální problémy provázející pacienty při podstupování radioterapie. Druhým cílem pak bylo zmapovat psychosociální aspekty u radiologických asistentů v rámci výkonu jejich povolání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a celkem je členěna do 6 kapitol. Teoretická část se zaměřuje na radioterapii, současný stav problematiky a na lidské potřeby související s léčbou onkologického onemocnění. Dále se zaměřuje na psychologické a sociální aspekty radioterapie, na stres a jeho mechanismy a v neposlední řadě na problematiku pomáhající profese. Praktická část práce se zabývá realizovaným dotazníkovým šetřením. Výzkumný záměr této práce byl naplňován pomocí dotazníkového průzkumu mezi onkologickými pacienty a radiologickými asistenty. Dotazníky pro obě skupiny byly koncipované do polostrukturované formy a následně statisticky zpracovány. Výsledky zrealizovaného průzkumu nabízí možnost nahlédnout do prožívání onkologických pacientů a radiologických asistentů. Nabízí odpovědi na otázky, co představuje největší psychosociální zátěž u pacientů podstupujících radioterapii a jaké faktory nejvíce ovlivňují kvalitu jejich života. Stejně tak získané výsledky ukazují, jak je radiologický asistent ovlivněn psychosociálními riziky a stresem během výkonu svého povolání, a jaké má možnosti k jejich zvládání. Práce tak může posloužit jako studijní materiál radiologickým asistentům a studentům zdravotnických oborů, kterým může pomoci při komplikované komunikaci s onkologicky nemocným v rámci výkonu svého povolání.
|
|
|
Kvalita života seniorů a jejich potřeby v domovech pro seniory
FOREJTNÍKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá kvalitou života seniorů a jejich potřebami v domovech pro seniory. První kapitola se zabývá stárnutím a stářím, rozdělením stáří a přípravou na stáří. Ve druhé kapitole jsou popsány lidské potřeby a jejich dělení, poté je pozornost zaměřena na potřeby seniorů a na specifické potřeby seniorů v domovech pro seniory a bariéry v jejich naplnění. Třetí kapitola pojednává o kvalitě života a o jejím dělení a měření, soustřeďuje se na kvalitu života ve stáří a na souvislosti kvality života a potřeb seniorů v domovech pro seniory. Závěrečná kapitola popisuje domovy pro seniory, poté se zabývá standardy kvality sociálních služeb, individuálním plánováním, důrazem na životní příběh klienta a spoluprací s rodinou seniora, jakožto nástroji, které významně ovlivňují naplňování specifických potřeb a tím ovlivňují kvalitu života seniorů v domovech pro seniory.
|
|
|
Co pacienti potřebují a postrádají od sester
KŘÍŽ, Miroslav
Lidské potřeby provázejí člověka celý život. Lze je charakterizovat jako vlastnost organismu, která dává impuls k vykonávání nějaké činnosti či vyhledávání určité podmínky potřebné k životu. Potřeba vybízí člověka ke splnění určité okolnosti potřebné k životu, případně k vyhnutí se okolnosti, která je pro život nežádoucí. Mají přímý vliv na psychickou stránku člověka. Pokud se člověku nedaří jeho potřeby uspokojovat, dochází k narušení psychické pohody. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, v jaké oblasti ošetřovatelské péče pacienti pociťují deficit. Pozornost byla zaměřena na potřeby pacientů hospitalizovaných na standardním lůžkovém oddělení, které nejsou sestrami uspokojeny v dostatečném rozsahu či kvalitě. Práce se zabývá poskytovanou péčí a tím, jestli se shoduje s představami pacientů. Zda splňuje jejich očekávání a s jakými nedostatky se při své hospitalizaci setkali. Základem práce byla teoretická část, ve které jsme popsali osobnost pacienta, jeho přístup ke zdraví a nemoci. Charakterizovali jsme povolání sestry a předpoklady pro jeho vykonávání. Věnovali jsme se vztahu mezi sestrou a pacientem, jejich vzájemné komunikaci a spolupráci. Definovali jsme lidské potřeby, jejich dělení, uspokojování a bariéry, které komplikují jejich naplňování. Hovořili jsme také o péči poskytované na lůžkových odděleních, která je vykonávána metodou ošetřovatelského procesu. Ve výzkumné části bakalářské práce jsme použili kvalitativní metodu sběru dat. Polostrukturovaným rozhovorem jsme získávali informace od pacientů hospitalizovaných na lůžkovém oddělení nemocnice. Získaná data byla zpracována metodou kódování technikou tužka-papír. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že velká část sester poskytuje péči v dostatečném rozsahu a náležité kvalitě. Aktivně vyhledávají a uspokojují potřeby pacientů s ochotou a taktem. Informanti shledávají péči sester jako kvalitní a pozorují, že její úroveň se neustále zlepšuje. Oceňují, že je u spousty sester často vidět úsměv. Nedostatky byli shledány v péči o imobilní pacienty, kterým nebyla poskytnuta zcela odpovídající péče. U starších pacientů není vždy poskytnut dostatečný čas na provedení požadovaného výkonu. Některé sestry neumí s pacienty vhodně komunikovat. Vykazují známky nadřazenosti a menší schopnosti sebeovládání. Všichni informanti hovoří o velké vytíženosti sester, které pracují v malém počtu, čímž dochází k časovému tlaku a neprovedení všech výkonů potřebných k poskytování kvalitní péče. V nízkém počtu sester vidí informanti hlavní zdroj problémů. Tato práce by mohla být ponaučením pro sestry, které jsou v přímém kontaktu s pacienty. Mnoho z nich poskytuje svou péči na základě medicínské diagnózy, pokynů lékaře nebo naučené rutiny. Ale je třeba si uvědomit, že ošetřovatelská péče je široké spektrum činností, které vycházejí z toho, co potřebuje osoba, o kterou se pečuje.
|
|
|
Hodnocení kvality života osob s mentálním postižením z pohledu jejich rodičů v závislosti na nabídce sociálních služeb v Pardubicích
Trnková, Iveta ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Latimier, Camille (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám hodnocením kvality života osob s mentálním postižením ze strany jejich rodičů. V práci je užito kvantitativního pedagogického výzkumu, konkrétně dotazníkového šetření. V první části jsou shrnuty vybraná teoretická východiska týkající se problematiky mentálního postižení a kvality života osob s mentálním postižením. Ve druhé části diplomové práce je popsané výzkumné šetření, kterými metodami bylo zjišťováno, jaké strategie byly použity a které výzkumné položky byly zjišťovány. Získané výsledky jsou shrnuty v závěrečné části práce. Cílem této diplomové práce bylo zmapovat, zda je nabídka sociálních služeb v Pardubicích podstatným ukazatelem kvality života osob s mentálním postižením z pohledu jejich rodičů. Z výsledků vyplývá, že tomu tak není.
|
|
|
Tvorba jako jedna ze základních lidských potřeb
Melicharová, Julie ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi tvorbou, lidskými potřebami (se zaměřením na potřebu sebeaktualizace) a kreativitou. V teoretické části je popsána tvorba obecná i umělecká, dále je tvorba rozdělená na profesionální a neprofesionální. Práce stručně pojednává o lidských potřebách, konkrétně se zaměřuje na teorii základních lidských potřeb podle Maslowa. Důraz klade na potřebu sebeaktualizace. V závěru teoretické části se věnuje kreativitě, současnému vnímání tohoto fenoménu, primárně se však zaměřuje na souvislosti mezi sebeaktualizací a kreativitou, jak byly definovány Maslowem. V empirické části je popsán návrh výzkumu, který zkoumá korelaci mezi sebeaktualizací a tvorbou, a zároveň srovnává sebeaktualizaci a kreativitu u tří skupin: (1) lidé tvořící profesionálně, (2) lidé tvořící neprofesionálně a (3) lidé netvořící. Klíčová slova: Tvorba, lidské potřeby, sebeaktualizace, kreativita
|
host ::
RSS.